Počasí vs. podnebí - pochopení rozdílu mezi počasím a podnebím

Stručný popis

V této sadě tří aktivit se žáci naučí rozlišovat mezi počasím a podnebím. Budou určovat různá klimatická pásma a sbírat vlastní údaje o počasí. Budou analyzovat a porovnávat denní a měsíční měření teploty vzduchu. Nakonec se seznámí s různými klimatickými scénáři a určí, co to znamená pro průměrné měsíční teploty v jejich oblasti/zemi. 

Předmět Matematika, přírodní vědy

Cíle učení
  • Rozumět rozdílu mezi počasím a klimatem
  • Určit prvky a faktory klimatu (vítr, teplota, atmosférický tlak, srážky).
  • Určete světové klimatické zóny na základě některých základních charakteristik.
  • Porovnání údajů o počasí a klimatu
  • Naučte se provádět a shromažďovat měření počasí
  • Výpočet průměrné týdenní/měsíční teploty vzduchu
  • Interpretace tabulek a grafů a vyvozování závěrů
Věkové rozmezí
8 - 12 let
Čas
přibližně 45 minut na jednu aktivitu
Zdroj je k dispozici v:
Aktivita 1: Je to počasí nebo klima?
V této aktivitě se žáci seznámí s rozdílem mezi počasím a klimatem na základě analýzy různých výroků z Paxi. Žáci by měli dojít k závěru, že výraz "počasí" znamená krátké časové období (hodiny nebo dny) a že "klima" znamená mnohem delší období (roky, desetiletí). 
Aktivita 2: Detektivové počasí
V této aktivitě budou žáci provádět vlastní pozorování počasí měřením teploty vzduchu a následně údaje analyzovat. Žáci si osvojí dovednosti při sběru dat a procvičí si matematické zpracování dat. 
Vybavení
  • Teploměr
  • List s aktivitami pro žáky
  • Kalkulačka
Aktivita 3: Klimatičtí reportéři
V této aktivitě se žáci budou zabývat scénáři budoucího vývoje klimatu a analyzovat, jaký vliv budou mít tyto scénáře na teploty. Napíší shrnutí klimatu pro rok 2050! Žáci budou také diskutovat o opatřeních, která by pomohla zmírnit dopady způsobené zvyšováním teplot nebo zvýšit povědomí o nich. Před zahájením této aktivity je důležité posoudit, zda žáci znalosti o skleníkovém efektu plynech. Mladší žáci mohou začít aktivitu sledováním Paxiho videa o o skleníkovém efektu.

Věděli jste to?

Klima se mění už miliardy let. Dlouhá období chladnějšího nebo teplejšího klimatu se vyskytovala dávno předtím, než se na planetě objevil člověk, který by je mohl ovlivnit. Vědci pracují jako detektivové, aby zjistili, jaké bylo klima dříve. Tito vědci se nazývají paleoklimatologové. Ke studiu zemského klimatu využívají stopy nalezené v jezerních a oceánských sedimentech, v ledovcích, ve zkamenělinách a v podobě letokruhů uvnitř stromů. Výzkumná stanice Concordia v chladné a suché Antarktidě je jednou z nejizolovanějších lidských základen na Zemi a ideálním místem pro zkoumání klimatické minulosti naší planety. Když paleoklimatologové zkombinují rekonstruovanou historii zemského klimatu s pozorováním současného zemského klimatu a vloží je do počítačových modelů, mohou předpovídat budoucí změny klimatu.

Záchrana životů při katastrofách

Zjistěte, jak mohou satelitní snímky pomoci při odstraňování následků katastrof a obnově kdekoli na světě.

Prostorové rozlišení

Pozorování naší planety pomocí družic do značné míry závisí na různých vlastnostech jejich senzorů. Jednou z těchto charakteristik je prostorové rozlišení, které je vysvětleno v tomto videu. Video od...

Radarové vidění

Zjistěte, jak mise Copernicus Sentinel-1 využívá svůj radar k pořizování snímků zemského povrchu za každého počasí a ve dne i v noci.

Pomoc při hospodaření s vodou

Zjistěte, jak mohou satelity pomoci shromažďovat informace o vodních zdrojích na rozsáhlých územích.