Název projektu: Urbanizace za našimi okny.

Tým: Eko besties

Základní škola, Fakultní škola Pedagogické fakulty UK, Praha 2, Slovenská 27   Praha   Česko   6 Věk studenta: 12-13 let, 14-15 let

Jaký vliv má urbanizace Prahy na klima a můžeme ji zvrátit?

Jak víme, velká města mají vliv na mikroklimatické podmínky. V Praze můžeme podle dokumentu Adaptace na změnu klimatu pozorovat klimatické změny, jako je zvýšení teploty vzduchu, zvýšení vlivu městských tepelných ostrovů, zvýšený počet vln veder a problémy se srážkami. Hlavní město Praha se snaží realizovat adaptační strategii na změnu klimatu, aby zvrátilo nebo zpomalilo negativní dopady.

Rádi bychom se zaměřili na efekt tepelného ostrova. Tepelný ostrov je oblast města, která je výrazně teplejší než okolí. Vzniká nahrazením přírodního povrchu (louka, les, pole) umělým (asfalt, beton, sklo), který zadržuje mnohem více tepla ze slunečních paprsků. V důsledku toho se vzduch ve městě více ohřívá. Má to také za následek, že dešťová voda z povrchu rychle odtéká do kanalizace, aniž by se mohla ochlazovat. Vliv má také lidská činnost, jako je vytápění, klimatizace, doprava apod.

Rozhodli jsme se použít Sentinel-2 L2A a Landsat 8-9 ke sběru dat ze tří různých částí města. Staroměstské náměstí, které je typickým centrem města, Klánovický les s odkazem na přírodní biotop a čtvrť kolem Kolbenovy, která prošla řadou změn a developeři se snaží zapojit přírodu a vodní prvky do boje proti negativním dopadům na životní prostředí.

Pokud porovnáme 3 cílové oblasti, uvidíme rozdíl. Čárové grafy ukazují povrchové teploty v našich 3 cílových oblastech v průběhu 2 let. Podívejme se na graf Staroměstského náměstí. V létě se povrchová teplota vyšplhá až na 40 °C. V zimě však vidíme, že teplota rychle klesá až na -20 °C. Mezi létem a zimou je obrovský rozdíl. Vidíme zde silný efekt tepelného ostrova. Index NDVI kolem 0 odpovídá oblastem bez vegetace. Naproti tomu teplotní graf Klánovického lesa ukazuje stabilnější teploty díky zdravému vegetačnímu krytu. Index NDVI se zde pohybuje kolem 0,8, jak by tomu mělo být u normálního lesa. Vidíme, že v létě zde není ani 30 °C. Nejchladnější povrchová teplota lesa je -10 °C. Teploty v okolí Kolbenovy jsou lepší než na Staroměstském náměstí a změny jsou pomalejší, ale stále je co zlepšovat. Index NDVI zde reprezentuje travní porosty a křoviny (obvykle se pohybuje mezi 0,2 - 0,4).

Provedli jsme také terénní výzkum v okolí Kolbenovy, abychom sledovali, jaká protiopatření zde používají. Hlavním důvodem, proč není vliv tepelného ostrova tak patrný, je méně hustá zástavba s parky a vodními prvky. Jsou zde terénní prvky, které pomáhají zpomalovat odtok vody v řece Rokytce. U nové zástavby jsou vybudovány retenční nádrže, které slouží k zadržení určitého množství dešťové vody po určitou dobu před jejím odvedením do kanalizace nebo vodoteče. Zašli jsme také do staré továrny, kde je nyní kavárna a galerie. Je to skvělé využití starých prostor, které měly být zbourány. Poblíž staré továrny jsme našli stanoviště mrtvého dřeva pro hmyz.

Není možné dosáhnout stejného ochlazovacího efektu jako v Klánovickém lese, ale stále je zde prostor pro více stromů a lepší hospodaření s dešťovou vodou. Vidíme, že lze dosáhnout lepších výsledků, ale stále je co zlepšovat, například zelená střecha je pouze na vjezdu do podzemního parkoviště, ale žádná budova nemá zelenou střechu. Mohli by vysadit více stromů a je zde příliš mnoho ploch s krátce střiženou trávou, která snadno usychá. Dešťová voda z většiny budov také není zachycována.

Pro začátek jsme se o tomto problému podělili se svými spolužáky a přáteli, protože jsme budoucí majitelé domů a možná i starostové města. Pro naše mladší spolužáky připravujeme únikovou hru, která je seznámí s problematikou tepelného ostrova. Vzhledem k závažnosti situace s kovidem jsme neměli dostatek příležitostí měřit teplotu vzduchu, abychom mohli porovnat různé typy povrchů. Proto jsme tuto příležitost využili pouze k tomu, abychom se seznámili s tím, jak funguje bezdrátový meteorologický senzor Pasco. V létě bychom však rádi provedli řádný terénní výzkum a využili jej pro naši novou studii.

Dalším krokem je navázání kontaktů s místními úřady, developery a komunitami, protože bez nich nelze ničeho dosáhnout. Ve starých částech města potřebujeme více stromů a květin. Lesní plochy, jako je Klánovický les, je nutné chránit. V nových moderních částech města můžeme skutečně dosáhnout určitého ochlazujícího účinku díky realizaci zelené a modré infrastruktury, ale stále je co zlepšovat.
Naše další kroky a další informace budeme sdílet na našem instagramu e.c.o.besties.

Stáhnout plakát projektu PDF

Projekty vytvářejí týmy a přebírají plnou odpovědnost za sdílená data.
← Všechny projekty