Projekty Climate Detectives 2022-2023


Téma projektu: Flóra a fauna

Název projektu: Jsou Posidonie, záchranné lano Středozemního moře, v ohrožení?

Tým: Les eco-justiciers

Collège Philippe Seguin   Sousse   Tunisko   8 Věk studenta: 14-15 let

Výzkumná otázka

jaká nebezpečí hrozí posidoniovým loukám ve Středozemním moři, zejména v Tunisku a v okolí Kuriatských ostrovů.

Shrnutí projektu
Hrozby pro posidonia

Náš problém spočíval ve studiu nebezpečí, která ohrožují posidoniové louky ve Středozemním moři, zejména v Tunisku a v okolí Kuriatských ostrovů.
Nejprve jsme provedli průzkum druhů rodu Posidonia vyskytujících se ve Středozemním moři: Posidonia oceanica. Dozvěděli jsme se, jak zásadní jsou tyto vodní rostliny: nejenže jsou velkým pohlcovačem uhlíku, ale jsou také základním článkem potravního řetězce a hrají zásadní roli v biologické rozmanitosti.
Poté jsme vyjmenovali nebezpečí, která jim hrozí a která jsou antropické a klimatické povahy.
Změny míry CO2 na Zemi, teploty, okyselování a hladiny moří v průběhu času v našem regionu lze sledovat díky prohlížeči E/O a webu Copernicus.
Nejprve jsme provedli experimenty, které prokázaly schopnost mořské trávy absorbovat velké množství CO2 a uvolňovat O2 a její izolační schopnost.
Tři další experimenty spočívaly v prokázání vztahů mezi množstvím CO2 v ovzduší / okyselením vody a zvýšením teploty / rozšířením vody.
Nadměrná urbanizace a rozvoj pobřeží vedly k vymizení
mrtvá ložiska Posidonia, která se dříve vyplavovala na naše pláže.
V blízkosti ostrovů Kuriat se nachází akvakulturní lokalita. Tyto farmy však narušují biologickou rozmanitost a zvyšují zákal vody.
Proto jsme připravili dva další experimenty, jejichž cílem bylo studovat vliv zákalu na mořskou trávu a její schopnost bránit půdní erozi a uchovávat teplo a vlhkost.
Rozhovor s výzkumníkem specializujícím se na studium posidonie, výlet lodí na Kuriatské ostrovy s potápěním, průzkum mezi rybáři a setkání se sdružením na ochranu biodiverzity Kuriatských ostrovů nám umožnily dokončit první část naší studie.

Hlavní výsledky a závěry
Naše zkušenosti a výsledky

Naše první dva experimenty nám umožnily prokázat, že mořské trávy jsou schopny absorbovat velké množství CO2 a uvolňovat O2. Pokud se však zvýší zákal (akvakultura, lidská činnost), tato schopnost se sníží.
Experiment č. 3 prokázal, že zvýšení obsahu CO2 (v důsledku lidské činnosti) vyvolalo okyselení vody, které je pro Posidonii škodlivé. Satelitní snímky Copernicus ukazují okyselení tuniských vod v období od 2. ledna do 30. května 2023.
Satelitní snímky potvrdily zmenšení rozlohy Kuriatských ostrovů v letech 2017-2023 v důsledku zvýšení hladiny moře Experiment č. 4 prokázal, že zvýšení teploty na Zemi vyvolává dilataci vody, a tedy zvýšení hladiny moře; hluboké porosty mořské trávy jsou proto ovlivněny
Nárůst teploty vede také k nadměrnému spásání invazními druhy a ke vzniku dalších řas, které konkurují posidonii.
Experiment č. 5 ukázal, že břehy Posidonia hrají stabilizační roli na plážích a že mořská tráva ve vodě zpomaluje mořské proudy, čímž zpomaluje erozi pobřeží.
Při zvýšeném zákalu (extrémní povětrnostní jevy, lodě, akvakultura...) se na listech Posidonia usazují částice, které ovlivňují fotosyntézu a zdraví luk.
Experiment č. 6 ukázal izolační úlohu břehů posidonia, které umožňují bojovat proti globálnímu oteplování. Tyto břehy jsou bohužel z estetických důvodů z pláží odstraňovány nebo mizí kvůli řídnutí luk.
Průzkum rybářů nám konečně umožnil zjistit, že používané kotvy jsou klasické kotvy, které ničí oddenky jejich vytahováním.
Můžeme tedy konstatovat, že za zánik luk je zodpovědný především člověk. Jeho vliv může být přímý nebo nepřímý, protože vyvolává změny klimatu.

Co bude dál? Akce, které pomohou změnit a zmírnit tento problém
Virtuální a rozšířená realita našich úspěchů

Jsme skupina 8 studentů a každý z nás se rozhodl pracovat na určitém řešení.
V rámci boje proti vytrhávání porostů mořské trávy kotvami vymyslel jeden tým kotvu, která by pronikla do země pomocí šroubu, čímž by se dopad na půdu snížil na minimum. Systém by se aktivoval akustickým signálem (vysílaným ve vodě). Tento signál by byl vnímán piezoelektrickým senzorem, který by spustil otáčení redukčního motoru. Ten by následně poháněl píst a šroub. Systém by byl napájen bateriemi dobíjenými solárními panely.
Pokusy o obnovu porostů mořské trávy přinesly určité úspěchy, ale pro potápěče je to náročná práce. Jiný tým proto vymodeloval smíšený systém sázecího stroje a rohože, který by umožnil snadněji implantovat řízky do písku.
Doporučeným řešením jsou útesy proti křídování, aby tyto lodě při bagrování dna neodstraňovaly velké množství oddenků. Skupina navrhla model, který splňuje specifikace těchto útesů: velikost, tvar, materiály, údržba, estetika ...
Výzkumník specializující se na studium posidonie nám poskytl dlouhý rozhovor. Litoval, že nemá v telefonu aplikaci, do které by mohl zadávat údaje zjištěné při pozorování porostů mořských trav. Vyvinuli jsme proto takovou aplikaci pomocí softwaru AppInventor, přičemž údaje shromážděné v telefonu se pak automaticky odesílají do listu Google, aby bylo možné získat použitelné statistiky.
A konečně, abychom zvýšili povědomí o nebezpečí, kterému je mořská tráva vystavena, vytvořili jsme webové stránky a modelovali naše řešení v aplikacích virtuální a rozšířené reality. Všechny tyto realizace si můžete vizualizovat na webových stránkách.
Tento problém se týká nás všech, a proto musí všechny středomořské země jednat společně, aby tuto kouzelnou rostlinu zachovaly.

Odkaz na projekt:

https://sites.google.com/erlm.tn/lesco-justiciers/home

Plakát projektu:

Stáhnout plakát projektu PDF

Prezentace projektu
Další obsah:

Zkušenosti-1-1.pdf

Projekty vytvářejí týmy a přebírají plnou odpovědnost za sdílená data.
← Všechny projekty