Projekty Climate Detectives 2022-2023
Název projektu: Hladina moře v Santanderu
Tým: Castroverde A
C. Tetuán, 47 let Santander Španělsko 3 Věk studenta: 14-15 let
Zvyšuje se hladina moře v Santanderském zálivu?
¿Está subiendo el nivel del mar en la bahía de Santander?
Jak všichni víme, v současné době se potýkáme s vážným problémem životního prostředí: změnou klimatu. Jedná se o důsledek globálního oteplování v důsledku rostoucího skleníkového efektu. V důsledku toho tají ledy a stoupá hladina moří. Jak to ale souvisí s naším městem a týká se to i naší zátoky?
Vzhledem k tomu, že žijeme v Santanderu, pobřežním městě na severu Pyrenejského poloostrova, chceme touto studií ověřit, zda je naše město ovlivněno a zda se hladina moře v našem zálivu zvyšuje.
Naše hypotéza je, že hladina moře v Santanderském zálivu skutečně stoupá. Abychom to ověřili, použijeme jako analyzovanou proměnnou výšku přílivu.
Jak už všichni víme, v současné době máme vážný problém v oblasti životního prostředí: klimatickou změnu. Esto es consecuencia del calentamiento global debido al aumento del efecto invernadero. Por el ello el hielo se está fundiendo y el nivel del mar está subiendo. Pero... ¿Qué tiene que ver esto con nuestra ciudad? ¿Se está viendo afectada nuestra bahía?
Partiendo del hecho de que vivimos en Santander, una ciudad costera ubicada al norte de la Península Ibérica, queremos comprobar con este estudio, si nuestra ciudad se está viendo afectada, y si el nivel del mar en nuestra bahía está aumentando.
Nuestra hipótesis es que el nivel del mar en la bahía de Santander sí está subiendo. Para comprobarlo utilizaremos la altura de la pleamar como variable a analizar.
Pro tuto studii jsme použili kvantitativní údaje o maximální výšce přílivu v Santanderském zálivu, které poskytl Španělský oceánografický institut, konkrétně údaje získané z přílivoměru Santander 2 (zeměpisná šířka 43° 28′ s. š., zeměpisná délka 03° 48′ z. d.), abychom prozkoumali vývoj výšky přílivu podél pobřeží Santanderu v časové řadě.
Termíny konzultace údajů: 5. - 25. dubna 2023.
Webová stránka pro extrakci dat: Puertos del Estado.
Časové řady dat: 1992-2021
Po shromáždění dat a sestavení grafů jsme analyzovali graf ročních průměrů, z něhož vyplývá, že od roku 2010 se výška přílivu vzhledem k referenční hodnotě zvyšuje, zatímco v předchozích letech (od roku 2000 do roku 2010) je výška přílivu vzhledem k referenční hodnotě v prvních čtyřech letech nižší.
Při pohledu na měsíční grafy si navíc uvědomíme, že v měsících, jako je květen, červenec, září, říjen nebo prosinec, dochází k odchylkám od průměrné referenční hodnoty, které neumožňují vysledovat jasný trend nárůstu přílivu, protože odchylky jsou v celé časové řadě podobné.
V ostatních měsících, jako je leden, únor, březen, duben, červen, srpen nebo listopad, je však patrné, že v posledních letech časové řady se příliv zvyšuje vzhledem k průměrné referenční hodnotě.
Konečným závěrem této studie je, že naše hypotéza je splněna. Jak je patrné z grafu vývoje ročních průměrů, od roku 2010 tyto průměry vzhledem k průměrné referenční hodnotě rostou, stejně jako z grafů vývoje většiny měsíců; potvrzuje se tak, že hladina moře v Santanderském zálivu stoupá.
Para este estudio hemos utilizado los datos cuantitativos de la altitud máxima de pleamar en la bahía de Santander proporcionados por el instituto oceanográfico español, concretamente los recogidos por el mareógrafo Santander 2 (Lat 43° 28′ N Lon : 03° 48′ W), para examar la evolución de la altura de pleamar en la costa de Santander a lo largo de una serie temporal.
Fechas de consulta de los datos: 5 - 25 de abril de 2023.
Página web extracción de datos: Puertos del Estado.
Serie temporal de los datos: 1992-2021
Una vez recogidos los datos y realizadas las gráficas, hicimos un análisis de la gráfica de las medias anuales, viendo cómo desde 2010 la altitud de pleamar aumenta respecto al valor de reference, en cambio en los años anteriores (desde 2000 hasta 2010) la altitud de pleamar es más baja respecto al valor de reference de los cuatro primeros años.
Además al fijarnos en las gráficas mensuales, nos damos cuenta que en meses como mayo, julio, septiembre, octubre o diciembre, hay una variación respecto al valor medio de reference que no nos permite ver una clara tendencia de aumento de la pleamar, ya que la variación es similar durante toda la serie temporal.
Sin embargo en otros meses, como enero, febrero, marzo, abril, junio, agosto o noviembre sí se puede ver como en los últimos años de la serie temporal, la pleamar aumenta respecto al valor medio de reference.
La conclusión final de este estudio es que nuestra hipótesis se cumple. Como se puede observar en la gráfica de la evolución de los promedios anuales, desde 2010 estos están aumentando con respecto al valor medio de reference, al igual que en las gráficas de la evolución de la mayoría de meses; confirmándose así que el nivel del mar en la bahía de Santander está subiendo.
Abychom něco změnili, můžeme podniknout následující kroky, jejichž cílem je snížit emise skleníkových plynů:
Zvyšování povědomí veřejnosti: zvyšování povědomí o problému sdílením tohoto projektu na různých platformách nebo s vládou Kantábrie pomůže více lidem zapojit se, snížit svou uhlíkovou stopu a starat se o planetu.
Efektivní doprava: používání menšího počtu automobilů nebo elektromobilů a veřejné dopravy sníží emise CO2.
Rostliny: rostliny vyměňují CO2 (skleníkový plyn) za kyslík.
Konec konzumu: tím, že budeme kupovat jen to, co je nezbytné, přestaneme plýtvat materiály, které se rozkládají a vytvářejí tyto plyny, a omezíme také výrobu v továrnách a komerční dopravu, která vypouští skleníkové plyny. Opětovné použití a poskytnutí druhého života předmětům nebo oblečení je dobrým způsobem, jak skoncovat s konzumem a zneužíváním výroby.
Energetická účinnost: uvědomte si, jakou spotřebu elektřiny máme a odkud pochází, a upřednostňujte obnovitelné zdroje energie a zdroje, které neznečišťují životní prostředí.
Para cambiar las cosas podemos realizar las siguientes acciones, que tratan de disminuir las emisiones de gases de efecto invernadero:
Concienciar a la población: concienciar sobre el problema, compartiendo este proyecto en diferentes plataformas o con el gobierno de Cantabria, ayudará a que más personas se unan, y reduzcan su huella de carbono y cuiden el planeta.
Transporte eficiente: usar menos el coche o utilizar coches eléctricos y transporte público, reducirá el CO2.
Plantar árboles: las plantas intercambian el CO2 (gas de efecto invernadero) por oxígeno.
Acabar con el consumismo: comprando solo lo necesario, dejamos de malgastar materiales que al degradarse generan estos gases, y además reducimos la producción en fábricas y el transporte comercial que emiten gases de efecto invernadero. Reutilizar y dar una segunda vida a objetos o ropa, es una buena forma de terminar con el consumismo y la producción abusiva.
Energía eficiente: ser conscientes del gasto eléctrico que hacemos y de la procedencia de la energía, priorizando la energía renovable y no contaminante.
Tento projekt byl automaticky přeložen do češtiny.
Projekty vytvářejí týmy a přebírají plnou odpovědnost za sdílená data.
← Všechny projekty
EN 
CS 
DA 
ET 
FI 
FR 
DE 
EL 
HU 
IT 
LV 
LT 
NL 
NB 
PL 
PT 
RO 
SK 
SL 
SV 
ES 