Projekty Climate Detectives 2023-2024
Název projektu: Klimatická úzkost u belgické mládeže
Vysoká škola Hagelstein Sint-Katelijne-Waver Belgie
Jak se belgická mládež vyrovnává se změnou klimatu?
Mladí lidé zažívají stres v důsledku klimatické krize. Z výzkumu agentury Ipsos v Amsterdamu vyplývá, že 20% nizozemské populace ve věku 16 až 30 let pociťuje úzkost z klimatické krize. Klimatická úzkost je souhrnný termín pro všechny negativní dopady, které lidé v důsledku klimatických změn pociťují. Může vést k psychickým potížím, jako je smutek, hněv, strach a bezmoc, i k fyzickým potížím, jako jsou bolesti hlavy a únava. Podle studie agentury Ipsos si změnu klimatu uvědomují i dospělí, ale zdá se, že proti ní přestali více bojovat.
Náladu lidí ovlivňuje také počasí. Kontakt slunečního záření s pokožkou totiž spouští produkci serotoninu, látky, která nám dodává dobrou náladu, protože tento hormon potlačuje negativní emoce, jako je úzkost, agrese a smutek. Sluneční záření produkuje také vitamin D, který nepřímo snižuje riziko deprese. To souvisí s vlivem, který má na funkci mozku a hormonální dráhy. Teplota ovlivňuje hladinu energie: sklon k zimnímu spánku vyvolávají nízké teploty, při kterých se cítíme více unavení. Příliš vysoká teplota také způsobuje únavu a lenost, protože spotřebováváme energii na ochlazení.
Naše studie zkoumá vztah mezi počasím a blahobytem studentů College Hagelstein. Jak počasí ovlivňuje jejich pohodu? Jak ovlivňuje úzkost z klimatu jejich pohodu?
V rámci našeho prvního šetření jsme každý týden (od ledna do března) rozesílali formuláře na Googlu třídě 22 studentů. Skupinu tvoří 6 dívek a 16 chlapců ve věku 15 až 17 let. V těchto formulářích se ptáme na stupnici štěstí studentů ve vztahu k počasí. Koncem března 2024 jsme rozeslali další formuláře, tentokrát všem 800 studentům College Hagelstein ve věku 12-18 let. Studenti byli dotazováni na povědomí o klimatických změnách a jejich dopadech na pohodu.
Jak se belgická mládež vyrovnává se změnou klimatu?
Z výsledků našich týdenních dotazování vyplývá, že jsme pozorovali mírné korelace mezi teplotou a fyzickou kondicí a mezi teplotou a úrovní koncentrace. Obě korelace lze vysvětlit energií, kterou tělo spotřebuje na zahřátí. Při nízké teplotě se studenti obecně cítili smutnější. To by mohlo souviset s hormony, jako je serotonin, které se produkují při vystavení slunečnímu záření.
Poté jsme provedli průzkum pro celou školu, pro studenty i zaměstnance. Obdrželi jsme celkem 300 odpovědí, z toho bylo 121 studentů a 173 studentek. O změně klimatu a jejích důsledcích vědělo 94% studentek a 91% studentů. Jako doplňující otázku jsme položili otázku, zda se obávají změny klimatu: 26% všech studentů mužského pohlaví se skutečně obává ve srovnání s 41% všech studentek. Závěrem lze říci, že existuje významný rozdíl v obavách mezi pohlavími. Předchozí studie o duševním zdraví dospívajících potvrdily, že dívky během dospívání zažívají vyšší míru stresu než chlapci.
31% mladších studentů ve věku 12-15 let považovalo změnu klimatu za problém, zatímco 27 starších studentů (16-18 let). Naproti tomu 79% zaměstnanců bylo znepokojeno. Neočekávaně se ukázalo, že dospělí zaměstnanci jsou změnou klimatu znepokojeni více než studenti.
16% studentů zažívá další stres kvůli změně klimatu. 23% se obává problémů souvisejících se změnou klimatu, kterým můžeme v Belgii v blízké budoucnosti čelit. Nakonec jsme zjišťovali, jaké jsou podle studentů tři nejdůležitější světové problémy. Mezi ně 70% zařadilo změnu klimatu, ale ještě více respondentů považuje za větší problém válku.
Došli jsme tedy k závěru, že studenty problémy s klimatem ve skutečnosti příliš netrápí. K dnešnímu dni jsou pro studenty nejdůležitějším problémem konflikty a války. V poslední době je válka ve zprávách téměř každý den a věnují jí média velkou pozornost, zatímco klimatickým změnám se věnuje méně pozornosti.
Možná, že kdyby média a zpravodajství věnovaly klimatickým změnám více pozornosti, uvědomilo by si tuto situaci více lidí. A co je důležitější, více lidí by snad pochopilo problémy, které jsou způsobeny změnou klimatu, a pochopilo by, že se jedná o vážnou hrozbu, kterou je třeba řešit. Dalším možným řešením by mohlo být zapojení do kolektivních akcí na školách. Jednou z příčin klimatického stresu je myšlenková bezmoc. Pokud by školy podporovaly spolupráci směřující k produktivním ekologickým cílům, ti studenti, kteří trpí klimatickým stresem, by se pravděpodobně cítili lépe. Možnou akcí by mohl být úklid hřiště nebo okolí. Dalším možným nápadem je otevřít diskusi a zvýšit povědomí o důsledcích klimatických změn prostřednictvím experimentů na toto téma. Učitelé by například mohli demonstrovat vliv oxidu uhličitého na řasy provedením malého experimentu. Tímto způsobem by si žáci mohli lépe uvědomit důsledky a získat větší motivaci ke změně.
Projekty vytvářejí týmy a přebírají plnou odpovědnost za sdílená data.
← Všechny projekty
EN 
CS 
DA 
ET 
FI 
FR 
DE 
EL 
HU 
IT 
LV 
LT 
NL 
NB 
PL 
PT 
RO 
SK 
SL 
SV 
ES 